Hudba otevírá dveře do nitra člověka a podporuje jak smyslové vjemy, tak i jejich zpracování.
Muzikoterapie je vhodná pro všechny věkové skupiny, a to jak při tělesných, tak i duševních onemocněních. Je to jedna z psychodynamických forem terapie a využívá se mimo jiné v psychiatrii, geriatrii, pediatrii, paliativní péči a speciální pedagogice. Spektrum muzikoterapie je velmi rozmanité a to v závislosti na muzikoterapeutickém přístupu a cíli terapie.
Muzikoterapeutický přístup
Aktuální stav klienta a jeho potřeby stojí v popředí výběru muzikoterapeutických metod a technik. Ve své práci vycházím z modelu Kreativní muzikoterapie (Nordoff& Robbins) a z humanistických přístupů (V. Frankl, C.R Rogers). Kromě klinické muzikoterapie vyžívám také rehalitační přístup, který se zaměřuje na zdravé a silné oblasti klientovy osobnosti. Důležitá je oblast rozvoje klientovy individuality, jeho jedinečnosti, individuálních cílů a osobních intencí. Akceptuji klienta takového, jaký je, jsem jeho terapeutem – partnerem. Podporuji klientovu seberealizaci a možnost jeho vlastní volby. Vedu klienta k obnovení vnitřní rovnováhy, zmírnění stresu, vlastní expresivitě a sebevyjádření.
Muzikoterapeutické intervence v závislosti na potřebách klienta mohou probíhat v Češtině, Angličtině, Němčině a Francouzštině.
Má specializace u dětí a mladistvých:
• Emocionální deprivace
• Vývojové problémy (fyzické/kognitivní)
• Poruchy autistického spektra
U dospělých a seniorů:
• Úzkosti a deprese
• Posttraumatické stresové poruchy
• Schizofrenie
• Demence a psychosociální rehabilitace
• Syndrom vyhoření / vyčerpání
• Životní krize či krize identity (např. v případě ztráty nebo odloučení)
• Komunikační potíže
• Snížené sebevědomí
• Mentální postižení
• Osobní rozvoj
• Prevence a relaxace
